Projekty

Beleza - mamaclub realizuje své poslání prostřednictvím projektů. Každý projekt je evaluován nejen v kontextu projektových cílů a dopadů na cílovou skupinu, ale také ve vztahu k nejnovějším trendům v dané oblasti. 

   Z výsledků projektů realizovaných v předešlých let hledáme nové způsoby a metody práce. To co se osvědčilo opět použijeme, to co nikoliv nahrazujme novou metodou. 

Vychovávat a vzdělávat v sociálně vyloučených lokalitách představuje boj s  množstvím kumulovaných problémů, proto i záběr naší práce musí být široký. 

Některé projekty jsou již za námi, jiné na nás čekají. Po kliknutí na Projekty, se vám zobrazí informace k projektům aktuálním stejně jak k těm  minulým. 

Beleza - Mamaclub po letech zkušeností s integrací dětí ze sociálně vyloučených lokalit do kvalitních nesegregovaných škol představuje projekt reagující na nesnáze dětí, rodičů i škol, jehož výsledkem je přechod těchto dětí do segregovaných škol.

Současný přístup Mamaclubu i zápisy do nesegregovaných škol jsou cca pouhou čtvrtinou definovaného problému, a proto se rozhodlo k rozšíření aktivit které povedou a zajistí přípravu dětí i rodičů do kvalitních škol a zároveň se stanou i podporou po celou dobu studia jejich dítěte.

Transformací z neziskové organizace do školského subjektu se zajistí dlouhodobá udržitelnost projektu,

Projekty zohledňuje výsledky vědeckých výzkumu zahrnující širší rámec socioekonomických podmínek ovlivňujících rozvoj a přípravu dětí k akceptaci kompetencí (jazykové, podmětné, sociální, hygienické, komunikační) nutných k úspěšné integraci ve vzdělávacích institucích všech stupňů.

V návaznosti na výsledky vědeckých zjištění deklarujeme, že proces enkulturace (vytváření si pozitivního vztahu ke kultuře majority romskými dětmi) a integrace je v takto rané fázi ohrožen, čímž je ovlivněná celá vzdělávací trajektorie dítěte v nesegregovaných, mainstreamových školách. Všechny další terapeutické postupy při pokusech o re-enkulturaci či re-integrace již mírní následky vyloučení (např. pseudooligofrenie) - avšak nezajistí zvnitřnění hodnot, postojů a vztahů, které podmiňují úspěšnost vzdělávání dítěte a vzdělání jako samotné u rodičů. Již v tom brzkém věku dochází k rozdělení světů na "jejich" a "náš" a v kontextu tohoto projektu, také formování postojů ke vzdělání a vzdělávání. Tato skutečnost se rovněž promítá do postojů a vztahu ke vzdělání a k percepci sebe samého v kontextu profesního zařazení.

Organizace předkládající projektovou žádost si je vědoma významnosti osobního příkladu a proto managment je zastoupen Romy, čímž je jasně proklamována důležitost a nezpochybnitelnost vzdělávání.

Vědecká východiska jsou dále doplňována o aktuální (do výzkumů dosud nezahrnuty) problémy života ze SVL. Chudoba a sociálně patologické jevy jsou nejčastějšími a největšími riziky ve vzdělávacím procesu projevující se nejen neschopnosti začlenit se do kolektivu dětí. Tato skutečnost je nejčastější příčinou proč rodiče i dětí volí bezpečnější volbu vzdělávání na segregovaných školách. Z vlastní zkušenosti víme, že rodiče často podléhají strachu, že dítě přechodem na ZŠ přestane být cílovou skupinou organizace a že sami nezvládnou dítěti zajistit potřebnou péči (komunikaci se školou, doučování, materiální potřeby, řešení problémů či i šikany).

Absence reflexe práce s těmito zásadními faktory významně ohrožují úspěšnost projektu, potažmo celého vzdělávacího procesu dítěte a na něm participujícího rodiče.

K tomu přikládáme i poslední zjištění Agentury pro sociální začleňování či GAC.

Projekt je rozdělen do dvou základních fází dle vývojových hledisek. Prvním je navštěvováním zmíněné mateřské školy, která zajistí podnětné prostředí k procesu "zrání" dětí, čímž dítě komplexně připraví na vstup do nesegregované mateřské školy.

Projekt předškolním vzděláváním nekončí, ale pokračuje v doprovázení po celou dobu docházky dětí do ZŠ. Důležitým aspektem života dětí v SVL je volný čas, který významně negativně ovlivňuje a stimuluje chování a myšlení dětí a zároveň tak formuje priority. Současné trendy dětských her jako: kouření v 6, 7, 8 letech, nebo rozbíjení sklenic a pozorování, jak přes ně přejíždí auta, bouchání do dveří, oken, soutěže o největšího bitkaře, házení po sobě kamením, vyzívání mladých dívek a žen k sexuálním aktivitám, jsou běžnou realitou všedního dne takto malých dětí. Stále častěji zaznamenáváme případy krádeže předškolních dětí, kteří jsou schopni s užitím MHD vycestovat mimo lokalitu a zkoušet krást.

I 100% efektivní aktivity realizované v předškolních aktivitách jsou znehodnocovány špatným/závadným trávením volného času dětí. Naopak kvalitně strávený volný čas podněcuje ke změnám hodnot a priorit a zásadně formuje charakter dětí, jejich pohled na svět, vzdělání, mezilidské vztahy, učí je komunikovat a dle vybraných aktivit má ozdravný charakter.

Dosud nebyl prozkoumán volný čas v kontextu předškolního či školního vzdělávání, avšak každému pedagogovi musí být zřejmé, že pokud ve škole učíme děti mluvit slušně a respektovat autority (v rámci vyučování 5/6 denně = 30 hodin v případě, že pedagogové jsou dětmi respektováni) a venku v rámci svého volného času dětí mluví vulgárně, posmívají se dospělým lidem, jsou na ně drzí a mají z nich srandu (ve volném času venku 8/9 denně = 69, v době prázdnin pouze vliv ulice) nemůžeme od těchto dětí očekávat konformní chování s láskyplným vztahem ke vzdělání. Kaleja (2011, str.: 45) tvrdí: Volný čas je tak v rukou "ulice", kde dítě̌ hledá́ naplnění časového prostoru, a mnohdy naráží na okolnosti, které́ jeho osobnost formují nepříznivě.e svůj text...